V sobotu 17.4.2021 proběhla první taneční soutěž v sezóně 2021. Dance art online cup pořádala organizace Czech dance masters a umožnila nám tím opět zažít napětí, dodala našim tanečníkům motivaci a aspoň na dálku propojila artové taneční školy a kluby z České republiky. Soutěžících bylo požehnaně a my jsme pyšní na našich deset tanečníků, kteří se při svých 11 vystoupeních ve startovním poli rozhodně neztratili. Pokud Vás zajímá, jak to celé probíhalo, čtěte dále 😊
První info o možnosti pořádání soutěže se objevilo začátkem února, oficiální informace potom na jeho konci. Původní termín byl vzhledem k neustále se měnícím nařízením ze strany vlády odsunut z konce března na polovinu dubna a my jsme se každým dnem těšili víc a víc.
Po téměř roce online tréninků, kdy mnoho tanečníků ztratilo motivaci a chuť na sobě pracovat se objevila tahle soutěž, která jim dala cíl, a především pomohla vrátit disciplínu do jejich životů. Pracovat na sobě bez vidiny společného tréninku, nového zážitku, možnosti předvést se ostatním a ve stokrát menším prostoru, než potřebujete na náladě nepřidá. Tohle byla příležitost vrátit se určitým způsobem do našeho tanečního vesmíru a připomenout si, jak vlastně vypadá a jaké to je, na sobě pracovat. Ve chvíli, kdy se soutěž objevila přišlo na řadu i mnoho otázek. Zvládnu se postavit před kameru a odtančit svůj nejlepší pokus? Bude to stačit na moje soupeře? Chci vůbec ještě dát čas do tréninku? Zvládnu tančit sólo? Líbí se mi ta hudba apod.? Sebedůvěra našich tanečníků byla na bodu mrazu, ale nakonec vždy rozhoduje jediné. Buď chceš nebo nechceš 😊
Tihle naši tanečníci chtěli, a tak jsme do toho šli. Pro nás byla asi největším strašákem technická stránka věci. Změřit prostor, aby vycházel 5 x 5 metrů to by ještě šlo, ale zařídit kontrastní pořadí, aby diváka nerušil skutečný vzhled našich prostor, to byl už o něco větší oříšek. Nicméně jsme se toho nezalekli a odhodlaně začali vymýšlet. Vše nakonec zabralo pár dní, ale my jsme měli pozadí, kde byli naši tanečníci snad dostatečně vidět. Konstrukce, kterou jsme postavili, bezpochyby slouží i k vyšší kvalitě online tréninků zejména pro naše nejmenší a my jsme rádi, že ji máme. Dalším bodem byla správná kamera. Pravidla určovala pozici zepředu, ale statická nebo dynamická nebyla určena. My jsme si tak nějak automaticky představili, že jde o statickou kameru zepředu, aby porotce viděl celý parket a celého člověka, zda nám to uškodilo, či pomohlo, necháme na Vás. Pokud jste soutěž sledovali, dejte nám vědět, co je lepší? V červnu nás čekají dueta a my chceme opět předvést to nejlepší a do přípravy dát vše, co je v našich silách. Děkujeme! O tom, jak náročné je vybrat nejlepší video se ani rozepisovat nebudeme, protože to by bylo asi na rok. Věřím, že i ostatní trenéři to potvrdí.
Kdo nás tedy reprezentoval v sólech?
V kategorii contemporary děti nastoupila na své úplně první sólo Karolínka Blažková. Počáteční strach jí pomohla překonat podpora rodičů a my jsme se s chutí pustili do díla. Hudba byla na rozdíl od klasických soutěží sól předem vybrána a upravena pro všechny tanečníky – děkujeme všem, kdo se na tom podíleli. Tato kategorie měla známou a krásnou hudbu What the world needs now upravenou na 50 vteřin. Tedy kratší verzi, než je běžná délka soutěžního sóla, ale zároveň dostatek prostoru ukázat, co tanečník umí. Karolínka se vyznačuje jemností, technickou připraveností a důsledností. Za dobu přípravy na soutěž udělala ohromný pokrok a dojala nejednoho diváka. Vypůjčené šaty z choreografie Photograph nám připomínaly krásné chvíle a její výkon nám do této složky přidal nové, skvělé vzpomínky. Na startovní listině se objevilo 95 tanečnic a naše Karolínka postoupila neohroženě do semifinále a následně i do finále. To byla ohromná radost! Výsledkem je nádherné 6. místo. Moc gratulujeme a držíme palce do další práce, ať to nakonec cinkne.
Dalším zástupcem v kategorii dětí, tentokrát disciplíně jazz dance byla Ema Hrochová. Ta se kategorii sól věnuje již několikátým rokem a my jsme moc pyšní, že se jí tentokrát zadařilo a po postupu do finále získala i 1. místo! Svoji kategorii tedy vyhrála. Ema do každého výkonu vkládá ohromnou energii, nebojí se překonávat těžké prvky a zároveň důsledně pracuje na svých slabinách. Věříme, že do budoucna bude dál pokračovat minimálně stejným tempem, že jí získaný výsledek pomůže i v zisku sebedůvěry, která jí pomůže zářit ještě o kousek více a zároveň si zachová píli a pokoru, která jí pomáhá zlepšovat se každý den. Nemůžeme se dočkat jejího dalšího posunu a věříme, že jsme ji neviděli stát na stupních vítězů naposled.
Přesouváme se do kategorie juniorů jedna. I tady jsme měli dva zástupce. Prvním z nich byl Radek Loukota, který nastoupil v obou disciplínách. Žádná z kategorií nebyla tentokrát rozdělena na muže a ženy a on se tedy v jazzu postavil proti jedenadvaceti soupeřkám. Jako jediný zástupce mužského pohlaví se velmi dobře popasoval s velmi holčičí písničkou a soustředil se spíš na vychytávání beatů, než zpěvu. Nebudeme lhát, mezi jeho nejsilnější stránky patří dělat „show“ a to je prostřednictvím online přenosu mnohem těžší, a právě to nám pomohlo objevit další jeho silné stránky. Jednou z nich je jednoznačně cit pro hudbu. Ve své choreografii vychytal skutečně mnoho tónů a my mu držíme palce, aby se nenechal odradit výsledkem, makal na dotahování pohybu, postavení těla a technice, která nikdy nevyjde z módy. Konečným výsledkem je 18. místo v ktg. Jazz dance. O poznání lépe se mu dařilo v ktg. Contemporary, kde měl premiéru. Náročnost práce s podlahou ho v první řadě překvapila, ale nakonec se z ní stal jeho dobrý kamarád. Troufáme si říct, že tato hudba i choreografie mu sedly o poznání lépe, a to se projevilo i na výsledcích. Bez problému postoupil do semifinále s plným počtem křížů. Nakonec z toho bylo krásné 21. místo z 68 tanečníků, a to je dle naše názoru slušný výsledek. Nejen díky této soutěži víme, že Radek je velmi talentovaný a všestranný tanečník, kterého v případě poctivého tréninku čeká zářná budoucnost. Těšíme se!
Dalším z našim zástupců byla Terezka Crkalová, nemůžeme uvěřit, že už i ona startuje v kategorii juniorů. Pamatujeme si ji jako maličkou holčičku a už je z ní krásná slečna. Její silnou stránkou je právě domácí příprava. Několik let sledujeme, že ačkoliv na tréninku nejde vše hned, tak každý den její výkon stoupá a nebylo tomu jinak ani teď. Při natáčení nás potěšila skvělým výkonem, který docenila i porota. Z celkového počtu již zmíněných 68 tanečníků se jí podařilo postoupit do semifinále a následně i do finále, kde získala nádherné 6. místo. Věříme, že bude minimálně takto pokračovat dál a svojí pílí namotivuje i ostatní členy týmu. Gratulujeme Terezko!
U juniorů ještě zůstaneme, ale přesuneme se na jejich starší členy, a to sice juniory dva, tedy ročníky narození 2005, 2006. Naším jediným zástupcem v této kategorii byla Zuzka Löwyová, věříme, že ji nemusíme zdlouhavě představovat, protože Zuzka tančí sóla již od dětí a my pokaždé obdivujeme její talent a cit pro hudbu. Ačkoliv její sólo bylo dostavěno jako jedno z posledních, dala do svého výkonu vše, co v danou chvíli mohla a na parketu pokus od pokusu zářila více a více. Nejvíce pyšní jsme na to, že při přípravě choreografie použila prvky, které pro ni ještě donedávna byly neproveditelné, kousla se a natrénovala je. Překonala tedy sama sebe a my si myslíme, že to je pro tanečníka jedna z mnoha důležitých vlastností. Držíme palce, aby do všeho šla vždy s odhodláním to dokázat a nezalekla se žádné pomyslné překážky. Její výkon docenila porota skvělým 9. místem, tedy prvním nepostupujícím do finálové osmičky. Ačkoliv to bylo těsné a v tu chvíli i smutné, jsme přesvědčeni o tom, že v tak velké konkurenci je to obrovský úspěch a moc gratulujeme!
Na závěr si představíme 5 našich zástupkyň dospělé věkové kategorie. Za nás je tato kategorie jednoznačně jednou z nejtěžších kategorií vůbec. Ať už mluvíme o počtu ročníků, které mohou startovat, tak o odhodlání, které musí většinou najít samy v sobě, protože ačkoliv je rodiče bezpochyby stále podporují, to rozhodnutí, že chcete pokračovat, makat na sobě a dosáhnout úspěchů, je na Vás. Nehledě na to, že při přechodu na střední školu se objeví mnoho aspektů života, které chcete zažít, a nejen trávit čas na tanečním parketu. V případě vysoké škole a skloubení tréninků se zcela novým rozložením života to už prostě musíte zbožňovat. Aktuální situace mizivých kontaktů s aktivními vrstevníky celku nepomáhá a my jsme o to pyšnější, že jste do toho šly. Dle časového harmonogramu začínáme kategorií contemporary.
Na startovní čáru se postavilo 58 tanečnic s nejnižším ročníkem narození 2004. Naší první zástupkyní byla Sára Löwyová, která je aktuálně v maturitním ročníku. Pro Sáru to bylo první a jak sama řekla, tak pravděpodobně jediné sólo. Rozpaky před konečným rozhodnutím se účastnit byly veliké, ale nakonec rozhodla touha to prostě zažít a odškrtnout si to ze seznamu malých cílů. Je nám líto, že jsme nezažili promítání společně, ale doufám, že ty jsi na sebe byla pyšná, protože my na tebe rozhodně jo. Už roky sledujeme, jak Sára vypadá při tanci půvabně a ani teď tomu nebylo jinak. Dokázala projevit emoce, pracovat i na dálku s kamerou a dostat ze sebe to nejlepší. Její výkon se stupňoval a při natáčecím dni nás doslova šokovala mírou zlepšení. Ačkoliv to na postup do dalšího kola nestačilo, tak mezi sólistky dospělácké kategorie jednoznačně patřila a my moc gratulujeme ke 40. místu.
Další zástupkyní byla Tereza Petříčková. Tančí u nás s krátkou pauzou od dětství a rok od roku je ponořena do tance víc a víc. Je skvělé sledovat každý její pokrok, nejen ten taneční, ale i choreografický. Jednoznačně silnou stránkou je cit pro hudbu, ačkoliv se často rozčiluje, že některé momenty neslyší, tak nás většinou svou přesností a vnímavostí k jednotlivým tónům strká do kapsy. Stejně jako většina sólistek a celkově našich tanečnic neoplývá velkým sebevědomím, což ji často uprostřed tance rozhodí, ale účastí na mnoha workshopech a snad i zpětnou vazbou lektorů, spolutanečnic a konečným výsledkem se to mění a my ji uvidíme projevit se víc a víc. Postup do dalšího kola jí vykouzlil na tváři nejen úsměv, ale byl bezpochyby důkazem, že vše, co dělá, má smysl. Na finále to nestačilo, ale konečná 19. příčka byla dostatečnou odměnou. Gratulujeme!
Poslední v kategorii dospělých soutěžila Viktorie Tereza Šupíková. Konečně se nám do databáze členů podařilo prosadit celé její jméno, a nejen tím všechny překvapila. No pro nás to navždycky bude Viktorka. Jedna z našich prvních dětských sólistek – a už v kategorii dospělých. Páni to letí! O tom, že i ji zasáhla vlna nechuti do domácích tréninků a znovu si musí budovat některé návyky, se rozepisovat nebudeme, chceme psát o tom, jak skvělý cit pro hudbu má, jak dokáže na parketu zářit, zastavit čas a pohltit diváka. Už ani nevíme, kdy přesně udělala veliký pokrok v rozsahu jako takovém, ale jsme si jisti, že její rozsah pohybu se zvětšuje každým dnem. I jí držíme palce ať se nenechá ničím odradit a věříme, že po tomto skvělém výsledku, kterým byl postup do finále a vzhledem k rozhozu známek skvělé 8. místo bude motivována ještě o kousek víc a příště už ji uvidíme stát na bedně.
A jdeme na poslední dvě reprezentantky tentokrát v kategorii jazzu. První z nich byla Adriana Lörinczová, poprvé se postavila na start v dospělé věkové kategorii a zářila. Celé sólo bylo uzpůsobeno její lásce ke streetovému tancování a okořeněno dávkou techniky, kterou v předchozích letech natrénovala víc, než skvěle a ta ji jednoznačně zůstala. Její nejsilnější stránkou je energie, kterou dokáže do vystoupení vložit. Štíhlé vypracované svaly jí pomáhají dát do odrazů i pohybu neuvěřitelnou sílu. Často nás překvapuje její malá sebedůvěra, přestože na oko působí, že zrovna to nebude její problém. Věříme, že výsledek, který byl více, než těsný, jí pomůže začít si víc věřit a dodá jí motivaci do dalších dní. Díky dílčímu hodnocení víme, že šlo opravdu jen o jeden bod, a to se může na další soutěži okamžitě změnit. Gratulujeme ke konečnému 9. místu, které je v konkurenci 25 tanečnic skvělým úspěchem.
Poslední tanečnicí z našich řad byla Ilona Sedláčková. Pravděpodobně i tu znáte z našich sociálních sítí, předchozích článků či osobního setkání. Její cestu do sólových soutěží si můžete přečíst v předchozích článcích. Je naší nejstarší sólistkou, ačkoliv začala s touto kategorií poměrně nedávno. Práce s ní je již zcela jiná, a i ona po cestě bojovala s různými okolními vlivy. Dnes jsme ale přesvědčení o tom, že je již teď bez ohledu na výsledky skvělou multižánrovou tanečnicí a až porazí svoji přehnanou sebekritiku (což rozhodně kvitujeme víc, než neumět kritiku přijmout, ale nic se nemá přehánět) a bude se i umět pochválit, tak získá ještě o kousek lepší výsledky a celkově posune svůj výkon na další úroveň. V této online soutěži se jí podařilo vybojovat finále a získat 6. místo. Gratulujeme a těšíme se na další pokroky.
Úplným závěrem chceme poděkovat organizaci Czech dance masters za skvělou soutěž, která měla skutečně profesionální provedení a my už se teď těšíme na další online pokračování. Neřekli bychom, jak dokážeme prožívat postupy našich tanečníků a fandit jejich videím, i přesto, že víme, jak vypadají, jako kdyby tančili před námi naživo. Jsme rádi, že v situaci, jaká je, máme možnost se tanci nadále věnovat. Jsme pyšní, že i přes typický rukopis máme různorodé tanečníky, kteří obohacují náš pohybový slovník. Zejména v dospělé kategorii vidíme, jak dávají tanečnice do svých výkonů svoji osobnost a jsme nadšeni, že můžeme být u toho. Držíme výše uvedeným tanečníkům palce v chuti pokračovat v jejich taneční cestě, ať už bude jakákoli a těm, kteří se neodhodlali do sólové soutěže, aby měli chuť tančit dál, ačkoliv jen to stále jen online. Svět teď prostě takový je, tak si přestaňme stěžovat a začněme věřit, že nakonec si zase zatančíme společně.
Poslední díky patří všem za jejich zpětnou vazbu, nedokážeme slovy popsat, co to pro nás znamená a velmi si vážíme jakékoli podpory. Pokud jste soutěž neviděli a chcete se podívat, tak stačí kliknout sem.
